Jdi na obsah Jdi na menu
 


Přídědinský tábor 2017

Přídědinský tábor – letní prázdniny Křelov 2017

Členka TJ. Sokol Křelov, ses. Magdaléna Dittmerová

Přídědinský tábor se konal předposlední týden prázdnin. Prázdniny se sice chýlily ke konci, ale to nám náladu nezkazilo. Dny byly už od rána veselé, po zabubnování náčelníka  br. Jindřicha Dvořáka na proslulý buben se děti seřadily na nástup, kde netrpělivě vyčkávaly na oznámení denního programu.

          Nikdy jsme nezapomněli na rozcvičku, která byla potřeba, pro protažení abychom mohli průběžně navázat a ihned hrát plno sportovních her. Hry byly různorodé, hrála se vyvolávaná, přetahovaná, fotbal a nechyběl ani tradiční hořák. Děti také prokázaly své vědomosti v lízátkovém závodu a v pohybové hře dostihy. Po vzoru pohádky „Jak dědeček měnil, až vyměnil“ jsme chodili po celém Křelově a snažili se vyměnit co nejvíce věcí. Všechny týmy začínaly s hřebíkem. Modrým velrybám (název oddílu) se dokonce podařilo získat pneumatiku, kterou vzápětí vyměnily za dřevěný meč.

Hned druhý den jsme se vypravili do golfového resortu ve Vésce, kde jsme narušili tamní rutinu a klid. Tichem se ozývaly dětské výkřiky radosti. Přesvědčili jsme se, že golf není opravdu jednoduchý, a že je třeba plno soustředění, které dětem občas chybělo, k odpálení míčku do jamky.

Jedno odpoledne jsme věnovali vylepšení našich táborových triček. Hned od středy při každém nástupu jsme vídali řadu usmívajících se gepardů s gepardí skvrnou na žlutém tričku, ospalé kosi v oranžových tričkách s kosí stopou, ukecané velryby v modrém a v neposlední řadě odvážné zelené tygry s velkým M.

Poslední den jsme hráli celodenní hru, která končila na pevnůstce č. XIIV, kde jsme počkali na rodiče. Až přišli i ti největší opozdilci, potom děti předvedly svá vystoupení, která si natrénovaly. Nakonec dojatí rodiče s nadšenými dětmi odcházeli spokojeně domů. Týden plný sportovních i vědomostních her, dětského smíchu a dobrého jídla si všichni užili. Všem kteří přispěli a podíleli se na zdárném průběhu a hlavně skvělému br. Jindřichu Dvořákovi  patří velké poděkování. Příští rok zase!